dnes je 29.3.2024

Input:

Další povinnosti pro plátce daně od roku 2016 v podobě kontrolních hlášení DPH

29.5.2015, Zdroj: Česká daňová správaDoba čtení: 7 minut

S účinností od 1. 1. 2016 vzniká plátcům daně z přidané hodnoty zákonná povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení. Kontrolní hlášení je speciální daňové tvrzení, které nenahrazuje řádné daňové přiznání k DPH ani souhrnné hlášení. V souvislosti s režimem přenesení daňové povinnosti však kontrolní hlášení nahrazuje původně samostatný výpis z evidence pro účely DPH. Kontrolní hlášení bude podáváno pouze elektronicky, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Základní informace

Vybrané subjekty (viz dále) budou mít počínaje 1. 1. 2016 povinnost poskytnout údaje z daňových dokladů, které jsou již v současné době povinni evidovat ze zákona. Tyto údaje se budou vykazovat v kontrolním hlášení na základě vystavených a přijatých daňových dokladů (včetně zjednodušených daňových dokladů) a dalších dokladů o dodání zboží nebo poskytnutí služeb.

Kontrolní hlášení je zaváděno jako efektivní prostředek k odhalení daňových úniků a podvodů. Jeho cílem a smyslem je umožnit správci daně získat informace o vybraných transakcích realizovaných plátci a ve spojení s dalšími údaji identifikovat riziková sdružení osob (řetězce, karusely) odčerpávající neoprávněně finanční prostředky z veřejného rozpočtu. Po provedené analýze se na tato spojení bude zaměřovat kontrolní činnost správce daně, tak aby k odčerpávání finančních prostředků nedocházelo.

Právní rámec

Institut kontrolního hlášení byl přijat dne 22. prosince 2014 zákonem č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), a další související zákony. Problematika kontrolního hlášení je upravena v § 101c - § 101i zákona o DPH – vybraná část je k dispozici v sekci Dokumenty ke stažení (viz dále). Detailnější informace lze také čerpat z důvodové zprávy k tomuto zákonu.

Co je kontrolní hlášení

Kontrolní hlášení nenahrazuje daňové přiznání, jedná se o institut zcela odlišný. Ačkoliv je kontrolní hlášení díky použitému označení slovem „hlášení“ řádným daňovým tvrzením podle daňového řádu, nejde o tvrzení daně jako takové. Nicméně správce daně může získané údaje využít při správě daní a případně i při stanovení výše daně.

Kontrolní hlášení vychází z evidence pro účely daně z přidané hodnoty, kterou jsou plátci daně již v současnosti povinni vést podle § 100 zákona o DPH.

Vzhledem k tomu, že údaje uváděné v kontrolním hlášení odpovídají údajům dosud vykazovaným ve výpisu z evidence pro účely daně z přidané hodnoty ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti, je povinnost podání tohoto výpisu zrušena společně se zavedením kontrolního hlášení (tj. od 1. 1. 2016).

Podobně jako u daňového přiznání i u kontrolního hlášení má plátce povinnost tvrzení a důkazní břemeno toho, co tvrdil, nebo tvrdit měl.

Kdo podává kontrolní hlášení?

Kontrolní hlášení obecně podávají osoby registrované k DPH v tuzemsku jako plátci daně, přičemž není rozhodné, zda se jedná o tuzemský nebo zahraniční subjekt. Za skupinu spojených osob podává kontrolní hlášení zastupující člen skupiny. Kontrolní hlášení za společnost („dříve sdružení bez právní subjektivity“) podává určený společník, který vede evidenci pro účely DPH za společnost a podle osoby určeného společníka se určují i lhůty pro podání kontrolního hlášení, nicméně uskutečňují-li členové společnosti ekonomickou činnost i mimo společnost a naplní-li níže uvedené podmínky, podávají kontrolní hlášení samostatně za svou činnost.

Povinnost podat kontrolní hlášení se váže ke vzniku jedné z níže uvedených skutečností v tzv. sledovaném období (viz Kdy a jak často se podává kontrolní hlášení):

  • uskutečnění zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijetí úplaty přede  dnem uskutečnění tohoto plnění (tj. vyplňuje řádky 1, 2 nebo 25 daňového      přiznání k DPH);
  • přijetí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytnuty úplaty      přede dnem uskutečnění tohoto plnění (tj. vyplňuje řádky 40, 41 nebo 10 a  11 daňového přiznání k DPH) nebo přijetí plnění, u nichž příjemci (plátci) vzniká povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. b) a c), a to z řádků 3, 4, 5, 6, 9, 12 a 13 daňového přiznání k DPH);
  • ve  zvláštním režimu pro investiční zlato:

–      přijetí zprostředkovatelské služby, u které byla uplatněna daň podle § 92 odst. 5 zákona o DPH,

–      uskutečnění dodání investičního zlata osvobozeného od daně, u kterého má plátce nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c) zákona o DPH, nebo

–      investiční zlato vyrobené nebo zlato přeměněné na investiční zlato dle § 92 odst. 7 zákona o DPH.

Kdo není povinen podat kontrolní hlášení

  • Osoba, která není plátcem DPH
  • Identifikovaná osoba
  • Plátce,  který neuskutečnil ani nepřijal za sledované období
Nahrávám...
Nahrávám...