Vláda se rozhodla zachovat účinnost nového občanského zákoníku od 1. ledna 2014 a jednotného inkasního místa od 1. ledna 2015. Nový občanský zákoník tvoří jednotný právní celek, který shrnuje veškeré soukromé právo do jednoho kodexu.
Nový občanský zákoník přináší novou, moderní úpravu soukromoprávních vztahů, mezi jejíž hlavní přínosy patří například větší důraz na úpravu osobnostních práv, podpora principu svobodné vůle či jednotná úprava závazkového práva.
„Jsme si vědomi této velké a závažné změny. Osvobození se od komunistického občanského zákoníku, který pochází z počátku 60. let, a zavedení tohoto moderního občanského práva, je podle našeho názoru správný krok,“ uvedl o návrhu premiér Petr Nečas. „Vláda se shodla na tom, že ponecháme v platnosti stávající platný stav, tzn. účinnost občanského zákoníku od 1. ledna roku 2014. Účinnost zákonů, které se týkají jednotného inkasního místa pak od 1. ledna roku 2015. Je to logický postoj, vláda se přirozeně přiklonila k právně platnému stavu,“ dodal premiér Nečas.
Vedle zastaralosti současné úpravy, která je často postavena na socialistických principech, řeší nový zákoník také značnou roztříštěnost úpravy občanskoprávních vztahů do několika různých právních předpisů.
Na nové podobě občanského zákoníku pracovala rekodifikační skupina ministerstva spravedlnosti jedenáct let. Přináší novou, moderní úpravu soukromoprávních vztahů, mezi jejíž hlavní přínosy patří například větší důraz na úpravu osobnostních práv, podpora principu svobodné vůle či jednotná úprava závazkového práva.
Návrat k evropskému právu
Občanský zákoník v nové podobě znamená návrat ke standardům evropské kontinentální právní kultury a tuzemských právních tradic, které byly po státním převratu v roce 1948 odmítnuty, tedy definitivní rozchod s totalitárním pojetím funkce občanského práva jako nástroje řízení společnosti.
Návrh zákoníku je rozdělen do pěti částí. Věnuje se právnímu postavení člověka jako jednotlivce. Upravuje také rodinné právo, kde zavádí například institut manželství a práva a povinnosti manželů, rodičů i dětí.
Další část se týká tzv. absolutních majetkových práv, vymezuje tak držbu, vlastnictví, spoluvlastnictví, věcná práva k cizím věcem, správu cizího majetku a dědické právo. Zabývá se rovněž relativními majetkovými právy a řeší vznik závazků a jejich obsah, zajištění a zánik.
Jedna z částí kodexu pak upravuje ustanovení společná, přechodná a závěrečná, a to zejména pravidla přechodu ze současné právní úpravy na nový právní pořádek.
Přehled novinek v občanském zákoníku
- zvíře nebude věc;
- bude možné si osvojit i zletilou osobu;
- u náhradního mateřství zákon výslovně řekne, že druhá žena má právo si dítě osvojit;
- vlastník pozemku bude mít nově možnost vymoci si k němu přístup i v případě, že na něm nestojí stavba;
- omezit člověka ve svéprávnosti bude moci soud jen v jeho zájmu, bude zároveň muset uvést, v jakém rozsahu;
- mezi věci budou zahrnuty i věci nehmotné, se kterými lze obchodovat - tedy například informace, licence či pohledávky;
- v případě, že si někdo koupí v dobré víře kradenou věc, zůstane mu, původnímu majiteli bude muset…