Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále NOZ) upravuje od roku 2014 i oblast sdružení bez právní subjektivity. Pro sdružení založená do 31. 12. 2013 se aplikují přechodná ustanovení tohoto zákona. Jak jsou tedy sdružení upravena novou legislativou a jak nim přistupovat z hlediska daně z příjmů a DPH, to je obsahem textu níže.
Sdružení bez právní subjektivity (dále jen „sdružení“) ve smyslu § 829 až § 841 starého občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění p.p., dále „starý ObčZ“) od 1. 1. 2014 nahradí nový právní institut – společnost – který vymezuje § 2716 až § 2746 nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., „NOZ“). Podstata nové „společnosti“ je ve smluvním závazku alespoň dvou osob sdružit za společným účelem činnosti nebo věci, anebo obojí. Podle toho se rozlišují společnosti pracovní, kapitálové a smíšené. Společný účel není předepsán, může být tedy v mezích právního řádu jakýkoli, hospodářský (výdělečný) i nevýdělečný. Není tedy pochyb o tom, že také nově koncipovaná „společnost“ bude moci provozovat podnikatelskou činnost, což výslovně potvrzuje i samotná Důvodová zpráva k návrhu NOZ. Z dosavadních členů sdružení se stanou společníci společnosti…
Sdružení založená do 31. 12. 2013 (resp. uzavřené smlouvy o sdružení) upravují přechodná ustanovení NOZ (§ 3028 až § 3079), z nichž je stěžejní obecné „přechodné“ pravidlo, které je náplní hned prvého z nich (§ 3028):
(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
(3) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
Jedná se o nejdůležitější z přechodných ustanovení, které vyjadřuje zásadu, že zákony nepůsobí nazpět a že novým zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne jeho účinnosti. Závazkové právní vztahy založené smlouvami (jako například smlouvou o sdružení dle § 829 až § 841 starého ObčZ) se mají spravovat nadále dosavadními předpisy, a to až do svého zániku. Přejímá se tu myšlenka § 763 odst. 1 starého ObčZ a respektuje se hledisko právní jistoty smluvních stran, které smlouvu uzavřely za určitých podmínek a v určitém právním prostředí a nemohly předpokládat, že dojde ke změně zákonné úpravy, popřípadě kdy k ní dojde.
Z tučně zvýrazněné pasáže vyplývá, že pro „stará“ sdružení se prakticky nic nemění, i nadále se budou řídit „starým“ právem, tedy § 829 až § 841 ObčZ (tj. „starého“ občanského zákoníku). V případě sdružení totiž nenajdeme v přechodných ustanoveních NOZ žádné další…
