dnes je 29.3.2024

Input:

Změny v daňovém řádu v roce 2020

1.6.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

8.1 Změny v daňovém řádu v roce 2020

Ing. Zdeněk Burda

Hlavní očekávanou změnou v roce 2020 měla být nejrozsáhlejší novela daňového řádu za poslední léta. Ta byla sice Poslaneckou sněmovnou přijata, Senát ji však vrátil a Poslaneckou sněmovnou při opětovném hlasování neprošla. Vláda se pokusila ve zrychleném řízení novelu předložit do Parlamentu znovu s vypuštěním sporných bodů, které způsobily její nepřijetí. K datu redakční uzávěrky tohoto článku však změna daňového řádu zatím schválena nebyla. Jejím předmětem je především vyšší elektronizace styku s finančními orgány prostřednictvím daňových informačních schránek, dále podstatné snížení sankcí jak placených daňovým subjektem správci daně, tak mířících opačným směrem, tedy finančním úřadem daňovému subjektu. Dále přináší mnoho technických bodů, např. v oblasti zahajování a ukončování kontroly, kde je zřejmá snaha překladatelů zákona na omezení práv daňových subjektů a pohodlnější přístup státní správy. (Např. finanční úřad bude moci zahájit kontrolu korespondenčně apod.).

Do oblasti správy daní také zasáhl rozsudek Pl. ÚS 19/17 dne 12. listopadu 2019 zveřejněný ve Sbírce zákonů pod č. 337/2019 Sb. Ten ruší § 72 odst. 1 DŘ k 31. 12. 2020. Ve stručnosti se dá shrnout, že informace, které požadují finanční orgány v nejrůznějších formulářích, nemohou být dány jen na momentální vůli finančních orgánů. Je proto třeba, aby odpovídající povinnosti ukládané daňovým subjektům byly stanovovány buď zákonem, nebo vyhláškou a ne jen zveřejněním požadavků finanční správy či odpovídajícího formuláře na jejich webových stránkách. Konkrétní nové znění § 72 odst. 1 DŘ bylo právě předmětem sporů při projednávání výše zmiňované novely daňového řádu, která zatím nebyla po jejím opakovaném předložení přijata.

Také další nález Ústavního soudu II. ÚS 819/18 ze dne 22. února 2019 přinesl velkou nelibost finančních orgánů. Pokud totiž finanční úřad prověřuje nadměrný odpočet DPH a o jeho části nemá pochybnosti, zatímco o další části je má, doposud čekal s vyplacením celého nadměrného odpočtu až na skončení celého prověřování, jeho nezpochybňovanou část zbytečně zadržoval. Ústavní soud došel k názoru, že takovýto postup je neústavní a nařídil, aby nesporná část nadměrného odpočtu byla vyplácena ihned. Finanční orgány se odmítly tímto názorem řídit a spolehly se na to, že zmíněnou otázku vyřeší ve výše zmiňované zatím nepřijaté rozsáhlé novele daňového řádu formou tzv. „zálohy na daňový odpočet”. Rozhodnutí Ústavního soudu jim přitom nedávalo možnost odložit řešení daného problému již více než o rok od zmíněného nálezu. V praxi je tak nutné, aby se daňový subjekt domáhal svých práv soudně, protože finanční orgány prostě zmíněný závazný názor Ústavního soudu nerespektují.

Z přijatých novel daňového řádu od posledního vydání tohoto článku (pro rok 2019) tak zbývá novela č. 111/2019 Sb., která se týká zpracování osobních údajů správcem daně v návaznosti na předpisy GDPR, kterou uvádíme v dalším textu v samostatném heslu Zpracování osobních údajů správcem daně.

Konečně, oblast správy daní byla dotčena i opatřeními z důvodu koronaviru. V této souvislosti však nedošlo ke změně daňového řádu. V oblasti posečkání daně či povolení úhrady daně ve splátkách nebyl změněn zákon vůbec, lze jen doufat, že finanční orgány budou s ohledem na danou situaci postupovat vůči daňovým subjektům vstřícně.

Diskutovanou otázkou byla též možnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických a fyzických osob později, než obvyklého 1. dubna i bez využití možnosti zastupování daňovým poradcem. Ani zde daňový řád změněn nebyl, lhůta pro podání přiznání zůstala 1. dubna 2020, metodicky však bylo nařízeno prominout pokutu za opožděné tvrzení daně i úrok z prodlení za pozdní placení daně, pokud daňový subjekt svoji povinnost splní do 1. července 2020. Blíže se této otázce věnujeme v heslu Promíjení příslušenství daně.

Změny v daňovém řádu od roku 2018 a 2019

S účinností od 5. 6. 2018 byla přijata novela daňového řádu č. 94/2018, která jednak přinesla rozšíření prolomení mlčenlivosti bank a obdobných institucí, které jsou nově na vyžádání správce daně povinny poskytnout údaje

„a) o číslech účtů a jiných jedinečných identifikátorech,

b) o majitelích účtů a zmocněncích, kteří jsou oprávněni nakládat s peněžními prostředky na účtech,

c) o stavech peněžních prostředků na účtech a o jejich pohybu, a údaje o osobách, které peněžní prostředky na účet vložily, a o příjemcích plateb,

d) o úvěrech, úschovách a pronájmech bezpečnostních schránek.”

Zvýrazněné položky znamenají rozšíření oproti dosavadnímu stavu.

Dále tato novela přinesla změnu v mlčenlivosti daňových poradců, advokátů exekutorů a dalších profesí vůči správci daně (blíže viz

Nahrávám...
Nahrávám...