dnes je 15.6.2024

Input:

Úrok z prodlení

30.3.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

8.16.2.1 Úrok z prodlení

Ing. Romana Nováková

Právní úprava
  • § 63 ZSDP – Úrok z prodlení

  • § 251a DŘ – Společná ustanovení o úrocích

  • § 251b DŘ – Společná ustanovení o úrocích hrazených daňovým subjektem

  • § 251c DŘ – Společná ustanovení o úrocích hrazených správcem daně

  • § 252 DŘ – Úroky z prodlení

2009–2010   2011–2014   2015–2020   2021–2023  
(1) Daňový dlužník je v prodlení, nezaplatí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti.   (1) Daňový subjekt je v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti.   (1) Základem pro výpočet úroku z prodlení je

a) splatná daň, která nebyla uhrazena, nebo

b) vratka vzniklá v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně.  
(2) Daňovému dlužníku vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje
dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti.  
(2) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně.   (2) Úrok z prodlení vzniká

a) od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby; stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení, nebo

b) ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu nebo daně, anebo předepsání zálohy na daňový odpočet do dne její platby.  
(3) Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.  
(3) Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.   (3) Úrok z prodlení nevzniká

a) po dobu posečkání,

b) u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele, a to ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti,

c) v případě příslušenství daně,

d) v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy.  

 
Pokud je pro daň stanoven náhradní den splatnosti, běží úrok z prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni její splatnosti.   Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku.  

 

 
(5) Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik.  

Komentář:

Úrok z prodlení má daňový subjekt motivovat k řádnému a včasnému placení daní a nahradit majetkovou újmu příslušnému rozpočtu způsobenou zpožděním splnění daňové povinnosti. Sankce je tedy závislá na délce prodlení a výši dlužné částky.

Jak podle ZSDP, tak podle DŘ je daňový subjekt v prodlení už v případě, kdy daň neuhradí v den její splatnosti. Sankce (úrok z prodlení) se však dle DŘ do roku 2020 začal uplatňovat až počínaje pátým dnem následujícím po původním dni splatnosti. Důvodem je skutečnost, že již více než rok je za úhradu daně počítán až okamžik, kdy je platba připsána na účet správce daně (a nikoli okamžik, kdy je odepsána z účtu daňového subjektu). Čtyřdenní odklad pro počítání úroku z prodlení tak má zajistit dostatečnou dobu pro převod peněz správci daně např. v případech, kdy chce daňový subjekt v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání zároveň zadat příkaz k úhradě do banky. Od roku 2021 je tato lhůta pro výpočet úroku zkrácena o jeden den, a úrok začíná nabíhat již od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její úhrady. Případné jiné stanovení náhradní splatnosti daně na určení rozhodného okamžiku nemá vliv. Úročení končí dnem zaplacení dlužné jistiny, ze které je úrok počítán. Úrok z prodlení vzniká ze zákona za každý den prodlení, a k tomuto dni je také splatný.

Do konce roku 2014 se úrok z prodlení uplatňoval maximálně 5 let, od roku 2015 tato hranice mizí, úrok bude nově uplatňován po neomezenou dobu.

Od roku 2021 dochází k výrazným změnám v oblasti úroků z prodlení. Do daňového řádu byly včleněny nové § 251a až § 251d a v § 252 došlo k úpravám přehlednosti a jednoznačnosti textu, kdy např. v odstavci 1 byl vymezen základ daně, ze kterého je úrok počítán. Je to vždy částka neuhrazené daně, a nezáleží na tom, zda je neuhrazena celá vyměřená daňová povinnost, anebo pouze její část; kdy úrok z prodlení je počítán právě z neuhrazené části daně. Úroku z prodlení podléhá také vratka z neoprávněného uplatnění daňového odpočtu, popřípadě jeho části.

Příklad

Společnost DDD, s. r. o., podala daňové přiznání ke dni 1. 4. a byla povinna uhradit daň ve výši 50 000 Kč. Daň uhradila v částce 20 000 Kč dne 4. 4. v hotovosti na pokladně finančního úřadu a následně v částce 30 000 Kč dne 4. 5. také v hotovosti na pokladně finančního úřadu.

a) Daň v dílčí části 20 000 Kč byla uhrazena opožděně, nicméně nedošlo k žádnému výpočtu úroku z prodlení, jelikož ten by vznikal až od 5. 4.

b) Daň v dílčí části 30 000 Kč byla uhrazena opožděně a společnosti DDD, s. r. o., byl vyměřen úrok z prodlení za období od 5. 4. do dne úhrady 4. 5. Zároveň byl úrok předepsán do evidence a úhradou daně pominuly důvody pro jeho další vznik. Správce daně tedy daňový subjekt o nedoplatku vyrozumí.

Jak bylo uvedeno výše, novelou daňového řádu od roku 2021 dochází k výrazným změnám v oblasti úroků z prodlení, kdy do textu zákona byly včleněny nové § 251a až § 251d, které se týkají společných ustanovení o úrocích. Úročení je následně zachyceno v ustanoveních § 252 až § 254a DŘ, přičemž i tato ustanovení zákona doznala výrazných změn.

§ 251a DŘ – Společná ustanovení o úrocích

2021–2023  
Úrok vzniká za každý jednotlivý den, kdy jsou splněny podmínky pro jeho vznik.  
(2) Úrok se nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1 000 Kč.  
(3) Správce daně vyrozumí daňový subjekt způsobem podle § 153 odst. 3 o předpisu úroku, je-li úrok předepsán do evidence daní z důvodu, že pominuly podmínky pro jeho další vznik.  
(4) Proti postupu správce daně v souvislosti s předepsáním a vyplacením úroku je daňový subjekt oprávněn uplatnit námitku.  

Komentář:

Je stanoven princip vzniku úroku, kdy úrok vzniká za každý jednotlivý den prodlení, pokud jsou naplněny podmínky jeho vzniku. Tento princip platí jak pro daňového poplatníka, tak i pro správce daně, pokud tento je povinen hradit úrok z prodlení (např. z neoprávněně zadržovaného nadměrného odpočtu). Úrok zároveň vzniká bez ohledu na to, zda je tento úrok daňovému subjektu nebo správci daně znám, anebo je zjištěn až zpětně (např. z doměřené daně po ukončené daňové kontrole). V důsledku základní zásady správy daní, zásady hospodárnosti, je stanoveno, že úrok je na daňový účet poplatníka předepsán pouze tehdy, převýší-li u jednoho druhu daně u jednoho správce v jednom zdaňovacím období nebo v kalendářním roce u jednorázových daní částku 1 000 Kč. Je-li úrok z prodlení nižší, daňový poplatník nemá povinnost jej uhradit, jelikož ani nebude předepsán. Toto ustanovení bude výhodné pro daňové subjekty, kteří se dostanou do prodlení s nižší daňovou povinností. Nadále však platí, že na daňovém poplatníkovi, který se dostal do prodlení se svou splatnou daní, ať už je její výše jakákoli, bude nedoplatek daně vymáhán, v důsledku čehož mu mohou vzniknout další, např. exekuční, náklady. Správci daně není stanovena obligatorní povinnost vyrozumět daňový subjekt o vzniku každého úroku. Nicméně novelou byla správci daně uložena povinnost v § 153 odst. 3 DŘ o nedoplatku subjekt vyrozumět vždy, pokud má být daný nedoplatek poprvé vymáhán. O vzniku nedoplatku na úroku je daňový subjekt vyrozuměn vždy, pokud pominou podmínky pro jeho další vznik, tedy dojde k úhradě jistiny (daně). Je tomu tak např. za situace, kdy na základě daňové kontroly je daňovému subjektu doměřena daň a je stanovena náhradní splatnost této daně. Jakmile je daň uhrazena, dochází k situaci, kdy pominou důvody pro úročení nedoplatku daně, a správce daně stanoví výši úroku, zapíše ji do evidence daní a vyrozumí o tom

Nahrávám...
Nahrávám...