Dne 16. 6. 2017 byl zveřejněn ve Sbírce zákonů zákon č. 170/2017, kterým se mění některé zákony v oblasti daní. V části třetí tohoto zákona dochází ke změnám zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Účinnost změn nastává dne 1. 7. 2017.
Dále naleznete základní přehled o vybraných změnách v oblasti DPH, které tato novela zákona o DPH obsahuje. K některým úpravám zároveň Generální finanční ředitelství připravuje detailnější metodické informace, které budou k dispozici na webových stránkách www.financnisprava.cz v sekci Daně.
Nahoru1. Změny v pojmosloví a definicích (§ 4)
Definice „nového dopravního prostředku“ je rozšířena na všechna motorová pozemní vozidla. „Novými dopravními prostředky“ jsou i vozidla, která nejsou určena k provozu na pozemních komunikacích (např. terénní čtyřkolky).
Dochází ke zpřesnění vymezení „obchodního majetku“. Osoba povinná k dani při pořízení určité majetkové hodnoty určí, zda, kdy (ihned či s určitým časovým odstupem) a v jaké části jí zařadí do svého obchodního majetku.
Do definice „dlouhodobého majetku“ je doplněna zásada, podle které se v případech, kdy plátce pořizuje tento majetek formou tzv. finančního leasingu (je mu přenechán k užití s ujednáním o budoucím převodu vlastnického práva), se tento majetek pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dlouhodobý majetek uživatele.
Nahoru2. Společnost (dříve sdružení)
Dochází ke zrušení specifické úpravy registrace a postupů při správě daně u společnosti – nově je postupováno podle obecných principů DPH. Nové podmínky jsou postaveny na individuálním působení každého člena (společníka). Podle nové právníúpravy každý společník sleduje svůj obrat samostatně, v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty vede veškeré údaje za sváuskutečněná a přijatá plnění (i ta, která uskutečňuje v rámci společnosti), v daňovém přiznání uvádí údaje za svá uskutečněnáa přijatá plnění (i ta, která uskutečňuje v rámci společnosti), v souhrnném hlášení uvádí údaje o svých uskutečněných přeshraničníchplněních a v kontrolním hlášení uvádí údaje o svých uskutečněných a přijatých plněních. Při vystavování daňovýchdokladů se na každého společníka, který uskutečňuje ekonomickou činnost v rámci společnosti, vztahují ustanovení § 27 a násl.zákona o DPH. Při rušení registrace postupuje každý společník jako každý jiný plátce.
Společníci společností, kteří do 30. 6. 2017postupovali podle původní právní úpravy, mohou podle přechodných ustanovení novely (bod 2) využít přechodné obdobía postupovat při uplatňování DPH podle této původní právní úpravy, nejdéle však do 31. 12. 2018.
Nahoru3. Místo plnění
Do ustanovení § 10 zákona o DPH, které upravuje stanovení místa plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci, se doplňuje vymezení pojmu „služby vztahující se k nemovité věci“. Stanovuje se základní zásada, že takovouto službou je pouze služba, která má dostatečně přímou souvislost s danou nemovitou věcí. Tato zásada vyplývá z přímo použitelného prováděcího nařízení Rady (EU) s účinností od 1. ledna 2017.
Do ustanovení § 11 odst. 2 zákona o DPH se zakotvuje z důvodu právní jistoty zásada vyplývající z judikatury Soudního dvora EU, podle které plátce za daných okolností nemá nárok na odpočet daně na vstupu uplatněné z titulu pořízení zboží v tuzemsku. Jedná se o situaci, kdy tuzemský plátce pořizuje zboží z jiného členského státu s tím, že zboží není přepraveno do státu, který vydal DIČ, pod nímž plátce zboží pořizuje, ale je přepraveno do členského státu odlišného.
Nahoru4. Vznik povinnosti přiznat daň (§ 20a)
Dochází ke zpřesnění pravidla pro stanovení vzniku povinnosti přiznat daň při přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění. Povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty vzniká pouze v případě, je-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.
Nahoru5. Uskutečnění zdanitelného plnění (§ 21)
Při dodání zboží se zdanitelné plnění podle obecného pravidla považuje za uskutečněné dnem, ke kterému dochází k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník, popř. v okamžicích vymezených v § 21 odst. 1 písm. b) a c) zákona o DPH. Den převzetí zboží již není určující.
Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje podle obecného pravidla za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu, s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve. V zákoně o DPH již není uvedena vazba na den uvedený ve smlouvě, ke kterému dochází k pozbytí nehmotné věci nebo přenechání zboží k užití jinému.
Dochází ke zrušení definice opakovaného plnění. V případě dodání zboží či poskytnutí služby, které probíhá po dobu delší než 12 měsíců, se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato.
Nahoru6. Oprava základu daně (§ 42)
Pokud při pořizování zboží formou finančního leasingu dojde při převodu vlastnického práva ke zboží na uživatele ke změně výše úplaty, popř. pokud k převodu vlastnického práva ke zboží na uživatele z jakéhokoliv důvodu nedojde, je umožněno provedení opravy základu daně a výše daně. Oprava základu daně a výše daně se provede ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího…
